Skauti stopují

[Tygr]

Ahoj,
kdysi jsme s kamarádem podnikli stop po Evropě (bylo nás možno sledovat třeba na StopMe, nebo jste se o nás mohli dočíst v Roverském kmeni) a to kompletně v krojích. Někde skautský kroj poznali, jinde si o nás chvilku mysleli, že jsme armáda. Tak či tak nám tento fakt často pomohl z na první pohled neřešitelných situací, dostal nás na báječná (a mnohdy potřebná) místa a zajistil setkání se zajímavými lidmi. Jedním z našich cílů byla i výměna střediskových šátků (měli jsme s sebou menší zásobu) se šátky skautů, které jsme zrovna v té, či oné zemi potkali/sehnali. Projeli jsme tak Německo, Holandsko, Belgii, Francii a Lucembursko.

A co vy a stopování? Stopovali jste někdy? Stopovali jste v krojích? Jak lidé reagovali?

[Marty]

Já osobně jsem nikdy stopem nejel, ale letos na táboře jme měli osobní výzvy a náš vedoucí si vybral stopování ze Sedla u Jindřichova Hradce až do Vídně a zpátky za 24 hodin. Výzvu bohužel nestihl v limitu, ale to vůbec nevadilo. Sám nám říkal, že když stopujete v kroji máte daleko větší šanci, že vás někdo vezme. Jeho zkušenost z noci byla taková, že mu byla zima tak si přes kroj oblékl bundu po asi hodině ho nějaký osobák konečně nabral. Tak spolu kecali v autě a náš vedoucí si po nějaké době v autě svlékl bundu. V tu chvíli řidič povídá "Kdybych věděl že jste skaut (v kroji) zastavil bych vám hned".

Co z toho tedy plyne za ponaučení?
Pokud jste viditelně skaut a jdete cokoli zařizovat nebo dělat chovají se k vám lidi uplně jinak než když to na vás nepoznají.
Samozřejmě i tady je jedna vyjímka: Platí to bych řekl všude kromě Prahy